Je strach z časných kastrací koček opravdu na místě?

Provádění časných kastrací a sterilizací (dříve než zvíře pohlavně dospěje) není žádnou novinkou. Na počátku 19. století byly časné kastrace zcela běžné a teprve později vyvstaly otázky ohledně jejich možných negativních účinků. Dnes mnoho veterinárních odborníků potvrzuje, že nebyl k dispozici dostatek vědeckých informací o nejvhodnějším věku ke kastraci koček. Donedávna chyběly výzkumem podložené údaje, které by podporovaly, nebo popíraly myšlenku, že kastrování zvířat ve věku nižším než pět až osm měsíců je škodlivé. Ve skutečnosti není podloženo, že by právě tento věk byl tím nejvhodnějším pro kastrace. Řada veterinářů již několik let praktikuje časné kastrace, protože nelze přesně určit věk, kdy štěňata a koťata dosáhnou sexuální zralosti. Tito veterináři vykonávají časné kastrace s přesvědčením, že je to nejen přijatelné, ale v mnoha případech dokonce žádoucí.

Důvody pro časné kastrace se objevily ještě předtím, než do obecného povědomí pronikly obavy z rozrůstající se populace nežádoucích domácích mazlíčků. Sterilizované samičky jsou chráněny před rakovinou mléčných žláz a infekcemi močového ústrojí a u samců kastrace snižuje riziko rakoviny varlat, zvětšení prostaty a souvisejících infekcí. Kastrovaní jedinci jsou méně agresivní a více projevují lásku a náklonnost než nekastrovaná zvířata. Zároveň nejsou kastráti motivováni touhou po reprodukci a je tedy méně pravděpodobné, že se budou toulat a rvát. Z pohledu vlastníka domácích mazlíčků je kastrované zvíře mnohem lepší společník.

Kontrolní studie krátkodobých a dlouhodobých účinků časných kastrací donedávna mezi odborníky chyběly. Přesto se vyskytly studie několika univerzit, např. M.A. Herron of Texas A&M vydala v roce 1972 zprávu, podle které kastrace před pohlavní zralostí měly poměrně malý vliv na průměr močové trubice kocourů.

Proběhly studie v:

  • Angel Memorial Hospital v Bostonu,
  • College of Veterinary Medicine na Univerzitě v Minnesotě a
  • Small Animal Clinical Sciences na Univezitě na Floridě.  

Floridský projekt začal v roce 1991 a skončil v roce 1992, byl financován Winn Feline Foundation ve spolupráci s American Veterinary Medical Association (AVMA). V této studii byl učiněn pokus omezit vlivy prostředí a genetických odlišností, a proto byla koťata chována speciálně pro tento projekt a ta byla následně rozdělena do tří skupin. Koťata byla umístěna v karanténních zařízeních, protože prenatální a postnatální výživa, jakož i další faktory, mohou ovlivnit velikosti, hmotnost a celkové zdraví koťat.

 

 

Do studie Winn Feline Foundation bylo zařazeno celkem 31 domácích krátkosrstých koťat ze sedmi vrhů narozených v areálu Gainesville. Tato koťata byla rozdělena do tří skupin:

  • Skupina 1 (11 koťat) byla kastrována nebo sterilizována v 7 týdnech.
  • Skupina 2 (11 koťat) byla kastrována nebo sterilizována v 7 měsících.
  • Skupina 3 (kontrolní skupina 9 koťat) byla kastrována ve 12 měsících, tedy až po dokončení první fáze studie.

Výzkumníci uváděli, že chirurgické postupy u koťat z 1. skupiny jsou jednoduché a nekomplikované a že koťata se zotavují podstatně rychleji než koťata z 2. a 3. skupiny. Dr. Bloomberg uvádí, že ačkoliv je dostupných velmi málo podkladů, které se týkají anestezie mláďat, v humánní medicíně je dítě obecně považováno za velmi dobrého kandidáta na chirurgický zákrok, a není důvod, proč by to nemělo platit i pro psy a kočky.

 

Odpůrci raných kastrací tvrdí, že existuje několik negativních účinků raných kastrací, např.:

  • kastrovaná zvířata jsou méně aktivní a náchylnější k obezitě než nekastrovaná,
  • kastrovaná zvířata nedosahují normálního vzrůstu,
  • časná kastrace u kocourů ovlivňuje vývoj močového traktu a povede ke zvýšenému výskytu cystitidy nebo močové obstrukce,
  • vliv na chování, spotřebu krmení, stravovací návyky apod.
  •  Ve světle těchto tvrzení se vědci zaměřili v jednotlivých skupinách koťat na hmotnost a složení těla (tj. procento tělesného tuku), délku kostí a s tím spojený věk, ve kterém se zastaví růst dlouhých kostí, chování, spotřebu krmení, vývoj močových cest, vývoj sekundárních pohlavních znaků a stupně sexuální zralosti.

Výsledky porovnání hmotnosti ukázaly některé rozdíly mezi těmito třemi skupinami. Kocouři vážili stále víc než kočky, což bylo stejné pro všechny skupiny. Studie o složení těla a množství tělesného tuku ukázala, že skupina 1 (sterilizovaná v 7 týdnech) a skupina 2 (sterilizovaná v 7 měsících) byla v tomto identická, tzn. množství tělesného tuku bylo vyšší než u zvířat ve skupině 3 (vykastrovaná po 12 měsících). Kocouři ve skupině 3 vykazovali již ve 12 měsících dospělé pohlavní znaky, měli nižší hmotnost a byly zjištěny určité rozdíly ve vývoji kostí.

Dále bylo zjištěno, že v průběhu výzkumu přestaly být patrné rozdíly v hmotnosti jedinců z jednotlivých skupin.

Všechny kočky a kocouři z tohoto projektu byli umístěni ve vybraných domácnostech, kde jsou mnohem aktivnější než v zařízeních univerzity. V květnu 1994 měla být provedena kontrola po třech letech.

pokračování – díl II

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno